V této zemi sousedící s částí naší jižní státní hranice, jsem se již vyskytl za posledních pár let třikrát. Zpočátku to byli výlety spíše odpočinkového typu, kdy jsem jel i jako technický doprovod na akcích pořádaných mým bývalým třídním profesorem - tělocvikářem - ze střední průmyslovky. Na tyto akce šlo vlatně vzíti kolo jakéhokoliv typu, neb se zůstávalo vždy na silnici, ať již v horách, či v rovinaté oblasti. Až naposled, tedy v roce 2000 jsem vyrazil s horským kolem a myšlenkou pohybu v terénu.
Ve většině horských středisek můžete počítat s velmi dobře vybavenými obchody s velomateriálem. Není nouze ani o vyloženě speciální nabídku, jakou jsou sjezdové komponenty, takže i při nemilé skutečnosti technického rázu nemáte po dovolené. Prostě koupíte komponent, případně dáte bika do místního servisu a druhý den jezdíte dál. Samozřejmě byste sem neměli vyjet bez důkladné kontroly vašeho biku. Sjeté pláště, obržděné ráfky nebo špalíky brzd budou v těchto místech vyloženým hazardem. Až totiž budete někde ve 2000m a při sjezdu zjistíte, že Vám to zrovna moc nebrzdí, nebo máte protržený plášť, tak počítejte minimálně s tříhodinovou cestou k civilizaci. Dole ve městě to už bude pohoda, ale dostat se tam v pořádku - velký problém.Nyní se možná pousmíváte mad mojí "chytrou radou",ale skutečně byste se divili, kolik takových jedinců se v horách pohybuje a pak si naříkají...